(ČB 2/2020) Pro každoroční (před) vánoční bohoslužby na Konzervatoři evangelické akademie Olomouc vybral letos spirituál Aleš Wrana téma „Vánoční stromek.“ Na pozadí vzniku této vánoční tradice uvedl posluchače nejprve do příběhu Adama a Evy a jejich „rajského selhání“, které vedlo k vyhnání z ráje, z trvalého společenství s Bohem, jejich Stvořitelem. Narození Božího Syna, které si připomínáme o Vánocích, otevřelo možnost návratu ztraceného ráje. Vánoční strom, který si lidé zvykli zdobit mnohem později, měl patrně symbolizovat dva zakázané stromy v rajské zahradě. Zdobil se ozdobami dvojího typu: tvar koule měl přímo nebo nepřímo připomínat jablko jako symbol lidské neposlušnosti. Pečivo okrouhlého tvaru zase připomínalo hostii, symbol večeře Páně, symbol otevřeného přístupu k Bohu skrze Kristovu oběť.

Poslechněte si článek:

Symbolika vánočních ozdob

V aule konzervatoře stál však stromek neozdobený. Po své promluvě vyzval br. Wrana ke chvíli meditace, zamyšlení nad našimi „jablky“ neposlušnosti a selhání. Pak mohl každý vybrat z připravených ozdob svou kouli a symbolicky ji na stromek zavěsit. Po chvíli váhání se začali zvedat první odvážlivci, a postupně každý, včetně nás, hostů z olomouckého sboru, ozdobu na stromek zavěsil. A byl to jiný pocit, než když stromek zdobím u nás doma. Vybrala jsem krásnou, stříbrně a zlatě zdobenou baňku – ale ouha, háček nešel propíchnout dírkou ozdoby. Musela jsem vybrat jinou, prostou zelenou kouli bez zdobení. A v té chvíli mně blesklo hlavou: svá selhání nemůžu zakrýt sebekrásnějším vnějším nátěrem. Ke stromu života musím přijít taková, jaká jsem.

Přání světu i sobě

Když byla výzdoba dokončena, vyndal br. Wrana z krabice kolečka, na kterých byla napsána přání, vyslovená při jeho semináři studenty čtvrtého ročníku. Postupně je četl a zavěšoval na stromek. Byla různá, stejně jako ti, kdo je vyslovili. Jejich škála se pohybovala od štěstí, smíření a míru v rodinách i ve světě, čestnosti politiky, studijních úspěchů, ekologické citlivosti k naší planetě, až k legalizaci marihuany a k Božímu království.

Když byla všechna přání zavěšena, dokončila výzdobu nejmladší studentka upevněním hvězdy na špici stromku. Následovala píseň „Z přetěžkého kříže, který nesl Pán, strom života stal se plody obtěžkán“. Krásný zpěv mladých hudebníků, provázený profesionálním klavírním doprovodem a hudebními vložkami církevního kantora Ladislava Moravetze, doplnil silný adventní zážitek z těchto bohoslužeb. Věřím, že i studenti konzervatoře si mohli odnést něco z betlémského světla, které se může rozsvítit v jejich srdcích kdykoliv a kdekoliv. Soli Deo Gloria! Samému Bohu sláva!

Jana Hojná, foto Amos Děkaník