(ČB 1/2020) Oproti Texasu a americkému Středozápadu bylo na východním pobřeží Spojených států českých evangelických kostelů vždycky jako šafránu. A tak mě při mém letošním jarním trenérském hostování ve veslařském klubu na Long Islandu, kde jsem strávil větší polovinu svého života, překvapila zpráva, že další, kdysi důležité centrum českého nejen evangelického krajanského života Jan Hus Presbyterian Church v New Yorku bylo prodáno. Příliš mně to nepřekvapilo, ale přesto jsem se sám sebe ptal – proč.

Poslechněte si článek:

Po svém příjezdu do New Yorku v prvním prosincovém týdnu roku 1965 jsem se stal členem tohoto sboru; věc je mi tedy blízká, a tak jsem si na internetu našel vysvětlení a řadu zajímavých historických i nedávných fotografií. Mezi nimi vyniká masivní průčelí kostela se schodištěm, ale i záběr interiéru s oltářem a barevnými okny, varhany s malovanými píšťalami, tělocvična a jiné.

Tělocvična? Samozřejmě! Sokolské hnutí bylo totiž mezi americkými krajany velmi populární. Na další fotografii jsem na schodech před kostelem napočítal 145 titěrných obličejů, většinou mladé tváře. A na další je 42 mladých se třemi dospělými, zřejmě dětská slavnost, že by vánoční?
Vzalo mně to dech a přinutilo k zamyšlení nad tím, co bylo, a co už není, a proč to není. Vysvětlení je snadné, ale nejdřív se krátce zahleďme do historie tohoto unikátního komplexu; v množství různých odkazů na internetu je toho spousta.

Pro české evangelíky v 19. století

Bylo to v roce 1877, když maďarský reformovaný farář-misionář Gustav Albert Alexy založil The First Evangelical Bohemian Presbyterian Church, která měla sloužit především evangelíkům žijícím v New Yorku. Ve čtvrti patřičně známé jako Little Bohemia

mezi 1. a 2. avenue a kolem 73. a 74. ulice žilo v té době až 30 000 krajanů, z nichž mnozí hledali v Americe větší náboženskou a politickou svobodu.

Za významnou osobnost tohoto společenství lze považovat faráře Vincenta Píska, narozeného v roce 1859 v Malešově. Do USA emigroval jako patnáctiletý, v New Yorku vystudoval univerzitu a Union Theological Seminary. Jako svého nástupce, tehdy už jednadvacetiletého, ho do tohoto sboru přivedl farář Alexy.

Kostel a sousední budova

Czech Brethren Presbyterian Church byl z veřejné sbírky, vedené farářem Pískem, postaven v českém novogotickém stylu v roce 1888 architektem R. H. Robertsonem – Bohemian Gothic Revival. Původně to byla budova bez věže, ta byla přidána později ve stylu pražské Prašné brány.

V roce 1915, k 500. výročí upálení mistra Jana Husa, byl přidán Neighborhood House, který svým širokým kulturním a vzdělávacím programem a školou sloužil všeobecné krajanské veřejnosti. Při své návštěvě v roce 1939 zde například Jan Masaryk promluvil k sedmi stovkám krajanů.

Vincent Písek, na svoji dobu osobnost mimořádně progresivní, byl znám tím, že neodmítal oddávat rasově smíšené páry. Sboru sloužil téměř 50 let, během kterých také stihnul cestovat po americkém Středozápadě, kde zakládal další evangelické sbory, navštívit legionáře na Sibiři a přivést z Čech tři mladé bohoslovce. Zmínka o jeho úmrtí v roce 1930 byla zveřejněna i v deníku New York Times. V té době měl sbor kolem 350 aktivních členů, krajanská nedělní škola údajně až 1000.
V rozsáhlém suterénu významné veřejné budovy, Jan Hus Playhouse Theatre, v druhé polovině 20. století střídavě působily významné divadelní soubory a operetně zaměřené organizace.

Za zenitem

Podobně jako v jiných krajanských organizacích nastala po desetiletích bohatého společenského života pozvolná, ale nezastavitelná ztráta členů, kteří se po druhé světové válce ze stále dražšího New Yorku postupně stěhovali ven na předměstí a nových emigrantů z Československa nikdy nebylo dost, aby je nahradili. Čeští evangelíci se v kostele Jana Husa scházeli ještě ke konci minulého století, ale již jen jako malá skupinka mezi anglicky mluvícími presbyteriány. Od šedesátých let minulého století sbor postrádal českého faráře.

Progresivní duch faráře Píska ve sboru stále působil a soustředění na potřeby sociálně slabších menšin, spojené se službami pro bezdomovce, koncem 20. století výrazně rostlo.

Aby bylo na sociální projekty

Po mnoha letech postupného uskromňování přinutily současné presbytery stále se zvyšující výdaje na provoz, údržbu budovy a městské daně k praktickému rozhodnutí, které zajistilo další existenci sociálního programu Urban Outreach Center NYC, sponzorovaného městem. Letošní jarní prodej obou spojených budov za 23 milionů dolarů přinesl nové finanční prostředky, dostačující ke koupi jednoduché dvoupatrové budovy za 10,3 milionu, a tím k zajištění dalších let existence.

Otevření nového působiště tohoto společenství v nedalekém sousedství je plánováno na jaro příštího roku. (Dokončení příště)

Petr Bísek