(ČB 10/2019) V únorovém čísle Českého bratra jsem čtenáře informoval o plánech spolku SEM (Spolek evangelické mládeže)Přátelé Herlíkovic na rekonstrukci tradiční krkonošské chalupy, tzv. Kunzárny. Dnes mohu napsat, že zásadní krok k obnově tohoto objektu, výměna poškozené části roubení, se podařilo uskutečnit. V neděli 21. července jsme po čtyřech týdnech práce slavnostním zatlučením malého špalíku do roubení výměnu trámů dokončili. Doufáme, že naše jména na špalíku a letopočet si přečtou naši potomci nejdříve za 100 let! Při výměně celkem devíti trámů, dlouhých až devět metrů, jsme se pořádně zapotili. Bez šikovnosti našeho tesaře Mirka Kycelta bychom toho ale nikdy nedosáhli. Mirek dokázal vysekat dokonalé spoje

Poslechněte si článek:

, aby jednotlivé trámy do sebe přesně zapadly. Svojí šikovností zaujal i majitele okolních chalup, a již má tak v okolí zakázky na několik let dopředu. Nám pak slíbil příští rok udělat novou podlahu.

Kunzárna levituje

Na začátku, když chalupa stala jen na ocelových a dřevěných podpěrách, zajištěných hydraulickými hevery, se nám trochu tajil dech z obavy, aby se levitující chaloupka na kuří nožce celá nesesunula. Je to ale běžný stavební postup, takže vše dobře dopadlo a dům zase pěkně sedí na základech, které jsme také vyspravili.

Koncem srpna a v září jsme pak práce dokončili novým nátěrem a provedením výplně mezi trámy. Použili jsme možná více než 100 let starou hlínu, vybouranou z podlahy v jiné dřevostavbě, kterou stačilo jen namočit. Je to tak zcela recyklovatelný a dokonale pružný i plastický materiál, který i díky slámové výplni přenáší tahová napětí a pohyby dřeva daleko lépe než novodobé, běžně používané vápenocementové malty.

Znovu topíme

Další důležitou záležitostí letošního léta byla stavba komína, kterou provedl Jirka Holec ze sboru v Křížlicích. Osadili jsme i nová kamna a po čtvrtstoletí jsme v objektu zase zatopili! Všechny práce jsme zahájili již koncem června při česko-německém řemeslném workcampu spolu s dobrovolníky. Roubení včetně stavby komína stálo přibližně 200 000 Kč, dalších skoro 100 000 jsme utratili za ubytování a stravu v Horském domově, a to zejména během již pátého ročníku česko-německých pobytů, spojených s oslavou výročí kostela. Finanční prostředky získal spolek z darů, díky menší půjčce a z dotace Česko-německého fondu budoucnosti.

topíme, z komína se kouří

Pokud můžete přispět na náš transparentní účet č. 2700264997/2010, předem vám děkujeme. Dárcům nabízíme v krkonošské chalupě výhodnější ubytování. Pokud se uzavře další dohoda se synodní radou, chalupu bychom rádi do tří let otevřeli jako jednoduchou stylovou horskou chalupu s malou expozicí o historii Herlíkovic.

Herlíkovice a středisko Horského domova vedle krásného secesního kostela slouží i jako živá paměť dějin naší církve od konce druhé světové války a osídlování pohraničí po vysídlení Němců. To ostatně vyjadřuje i jméno Kunzárna po národních správcích zkonfiskovaného německého majetku Alexandrovi a Janě Kunzových, přesto, že se dějinami možná jako „zlatokopové“ z pohraničí jen mihli a chalupu vlastnili pouhé dva až tři roky. Původní majitel Laurenz Fischer, vyhnaný v květnu roku 1946, byl uveden v katastru jako majitel již v roce 1905. Manželé Kunzovi pak v roce 1950 prodali objekt naší církvi; příští rok to tedy bude již 70 let. Církev chalupu používala k rekreaci až do devadesátých let minulého století, kdy byla uzavřena. Náš spolek se o její obnovu zasazuje od roku 2010. Od března letošního roku je chalupa jako tradiční horský dům zapsána i v seznamu kulturních památek, což vyjadřuje respekt k architektuře i bohaté historii místa, jakož i k práci evangelické církve v pohraničí.

text i foto Jan Kirschner