(ČB 7-8/2018) Noci kostelů, která se v České republice již několikátý rok koná, patřil páteční večer 25. května. Jako motto tohoto ročníku byl zvolen verš „Zůstávali přes noc v okolí Božího domu…“ (1Pa 9,27). Letos otevřelo své brány na 1500 chrámů, modliteben a dalších sakrálních staveb a stejně jako v minulých letech se i tentokrát k Noci kostelů připojilo mnoho sborů ČCE.

Poslechněte si článek:

Horní Dubenky
Ač celorepublikově už podesáté, v Horních Dubenkách byla Noc kostelů teprve podruhé. A už od loňska má tamější sbor zkušenost, která se i letos potvrdila – většina příchozích je zvědavá/zvídavá a návštěvníci přicházejí s tím, že si opravdu chtějí prohlédnout interiér kostela, věž, zvon, varhany, sklep pod kostelem a dychtivě naslouchají průvodci. Ptají se na detaily, rozdílnosti, mají různé doplňující otázky. A tomu sbor v Horních Dubenkách také přizpůsobil letošní program: jedna z částí Noci kostelů byla věnována promítání historických fotografií sborových prostor – kostela, fary, hřbitova, školy – s doprovodným komentářem. Následovala série fotografií z většiny sborových činností za minulý rok, takový průřez jejich setkáváním.

Vlastně jediný čas mlčenlivého naslouchání byl při koncertě Jiřího Smrže, kterého letos pozvali; jinak byl celý večer a noc ve znamení setkání, sdílení a rozhovorů. Milé, otevřené a přátelské setkání. Tak taková byla letošní Noc kostelů v hornodubenském kostele.

Nové Město na Moravě
„Nám radostí jsi, Pane, ty…“, o tom nemusel nikdo nikoho přesvědčovat, když v evangelickém kostele v Novém Městě na Moravě vystoupily pěvecké sbory – mužský Vocatus Ecumenicus a ženský Naenia. Své povědomí o ČCE si mohl každý vyzkoušet při „chytrém kvízu“ ke 100. výročí ČCE. Dozvědět se, kde stál jeden z prvních evangelických sirotčinců, na kterém kostele je pamětní deska o vstupu T. G. Masaryka do ČCE nebo synové kterého faráře hrají ve skupině Poletíme, také není k zahození. Studně nepřevážená není jen název písně z našeho zpěvníku, ale i bohatství duchovní hudby, z níž dal návštěvníkům načerpat celocírkevní kantor Láďa Moravetz spolu se svým synem Matyášem. A o tom, co obnáší být strážcem a klíčníkem domu Hospodinova, mohli všichni společně přemýšlet při svíčkách nad podobenstvím o deseti družičkách.

Praha-Kobylisy
Také v kostele U Jákobova žebříku v pražských Kobylisích byl program především ve znamení hudby. Čeští, korejští a japonští muzikanti připravili žánrově pestrý koncert, který se sotva vešel do plánovaných čtyř hodin: od tradiční asijské hudby přes reformační písně až po skladby Jaroslava Ježka a až ke skupině Pláče kočka. Návštěvníci se také mohli účastnit kolektivního výtvarného díla – velikého plátna, instalovaného na zvonici, jehož ústředním motivem byl citát z 1. listu Janova 4,8: „Bůh je láska.“

Poděbrady
Noc kostelů v poděbradském evangelickém sboru pořádáme již sedmým rokem. Je to akce na kterou se těšíme. Zpravidla míváme jako centrální bod programu koncert nějakého místního pěveckého sboru, který zaručeně přitáhne množství necírkevní veřejnosti. Letos se nám koncert domluvit nepodařilo, tak jsme se o účast trochu báli. Zbytečně. Lidí přišlo nepočítaně. Co je mohlo přitáhnout? Historické konfirmační fotografie? Archivní dokumenty? Plány nikdy nepostaveného kostela? Informace o sboru? Výstava o 100 letech církve? Keramická dílna pro děti? Plno her na zahradě připravených vikářem? Prohlídka altánu Gloriet – kulturní památky, kterou máme na zahradě a opravujeme ji? Nebo snad grilovaná kýta, kterou již pravidelně nabízíme? Nevím, každopádně dohromady tento mix nabídky vytvořil prostor, ve kterém se objevilo mnoho starých známých i nových neznámých tváří a chvíli jsme spolu pobyli (a partička mladých pak ještě v kostele i přespala). Návštěvníky nejsme schopni počítat, jediné orientační měřítko máme v množství snězené kýty – letos to byly dvě, takže účast opět dobrá.

Adéla Rozbořilová