(ČB 7-8/2018) Harold S. Kushner, který je pro evangelického čtenáře znám svým dřívějším dílem Když se zlé věci stávají dobrý lidem, i ve své poslední knize přichází s naléhavým tématem.
Tentokrát se věnuje smyslu lidského života. Hlavní téma celé knihy je lidská potřeba vědět, že jsme důležití a že nás svět bere vážně. Jako rabín, který působil v kongregaci třicet let, se setkával s mnoha lidmi v nejrůznějších životních situacích.
Poslechněte si článek:
Jako židovský teolog je zvyklý promýšlet a vykládat starozákonní zvěst. Jako intelektuál má přehled napříč obory, cituje významné psychology, vybírá příklady z klasické literatury, filmu. A coby americký občan, který aktivně vystupuje ve společnosti, je všímavý ke světu, ve kterém žije. A mnohé tyto zkušenosti a poznatky ve své knize zúročil. To je také jeden z důvodů, proč je kniha čtivá. Nejde však o návod na život typu snadno a rychle. Člověk se může knihou brzy prokousat, ale neodbytné otázky ho začnou brzdit a nutit do revize vlastního nitra. „Vždyť my lidé jsme velice složití tvorové. Máme tolik potřeb, tolik citových tužeb, jež často stojí jedna proti druhé,“ dodává autor.Kniha je rozdělena do osmi přibližně stejně dlouhých kapitol. V každé z nich je vždy rozebráno jedno téma.
Čtenář má možnost seznámit se s autorovým výkladem jedinečného Božího vztahu k člověku, nalézat odpovědi na otázku, proč dobří lidé dělají zlé věci, a také jak se to má s naší touhou po pomstě neboli s divokou spravedlností. V dalších kapitolách se lze dočíst, co pudí člověka dělat naopak věci odvážné a šlechetné. Autor se nezapomene zmínit o důležitosti rodiny a přátel pro lidský život a také, že na nás někomu – Bohu – záleží, přestože je každý z nás jen „nejlepší herec ve vedlejší roli“, což je také název jedné kapitoly.
Významnou část knihy autor věnuje Jákobovi, „jedné z nejúchvatnějších biblických postav“. Zběžně probere jednotlivé etapy Jákobova života a zastaví se u jeho nočního zápasu s Bohem, který vykládá po svém: „Útočník, anděl, je Jákobovo svědomí, část jeho bytosti, jež ho volá, aby překonal své špatné sklony. Zápas probíhá mezi částí jeho bytosti, jež vítězí chytrostí a podvodem, a částí, jež se cítí být povolána Bohem stoupat po žebříku do nebe, aby se stal vzorem. Jákob je ve válce se sebou samým, současně vyhrává i prohrává.“ Také ve zbývajících kapitolách nalezneme časté odkazy na Jákobův příběh.
Poslední kapitola pojednává o tom, proč jsme pro svět důležití. Autor téma uzavírá slovy: „V posledku však klíče k mé nesmrtelnosti, k ujištění o tom, že na mém životě záleželo a že jsem nežil nadarmo, nejsou v ničem jiné než klíče vaše a kohokoli jiného. Vidím je v práci, kterou jsem vykonal, v činech dobroty, kterou jsem prokázal, v lásce, kterou jsem dal, a lásce, kterou jsem dostal, v lidech, kteří se při vzpomínce na mne usmějí, a v dětech a vnucích, v nichž bude trvat mé jméno i památka.“
Velký dík za čtenářskou obec patří překladateli knihy Pavlu Kolmačkovi, moravskému básníkovi. Jasná, srozumitelná a krásně formulovaná čeština dodává knize na čtivosti a plynulosti. Mám osobní zkušenost, že tato na pohled nenápadná knížka oslovuje jak lidi věřící, tak i ty hledající. Proto se domnívám, že by měla mít své místo nejen v knihovnách evangelických sborů a rodin.
Romana Čunderlíková
Harold S. Kushner. Aby měl život smysl.
Praha: Portál 2017, 151 s.