(ČB 5/2018) Země, odkud pocházejí nejlepší doutníky na světě. Země s nádhernou přírodou. Země, kde se dostanete do vězení, aniž byste udělali cokoli špatného. Země, v níž k nákupu auta potřebujete státní povolení. To všechno jsou tváře Kuby. Den pro Kubu, který se konal v Praze 20. března, chtěl upozornit na porušování lidských práv, a to nejen na tomto ostrově. Českobratrská církev evangelická spolu s Člověkem v tísni jej pořádala už po sedmé. Letošní podtitul jsme nazvali „Hájíme (si) lidská práva“.

Poslechněte si článek:

Vše začalo odpolední ekumenickou bohoslužbou v kostele u Martina ve zdi. Poté se centrem Prahy vydal průvod s bílými květinami a bílými deštníky. Na několika místech účastníci zastavili a zanechali květinu se vzkazem, informujícím o této události.

Večer se pak pokračovalo v Knihovně Václava Havla diskusním panelem, jehož účastníky byli Lucia Argüellová (Člověk v tísni), Táňa Fischerová (Helsinský výbor), Marek Hilšer (prezidentský kandidát a občanský aktivista), Peter Morée (Evangelická teologická fakulta UK) a Martin Balcar (Amnesty International). Diskusi moderoval Jiří Schneider, ředitel Aspen Institute Central Europe a laický člen synodní rady Českobratrské církve evangelické.

Člověk v tísni působí na Kubě už od devadesátých let minulého století. „Obhájci lidských práv a jejich rodiny dnes čelí velmi silnému psychologickému nátlaku. Řadě disidentů nebývá poslední dobou umožněno cestovat mezi provinciemi, natož do zahraničí. A obyčejní lidé se čím dál častěji střetávají s policejní brutalitou či falešnými obviněními. I proto je dnes potřeba o Kubě mluvit a vyjádřit solidaritu s těmi Kubánci, jejichž práva jsou pošlapávána,“ popsala situaci Lucia Argüellová.

Všechno, co je na Kubě nezávislé, je protistátní, a tudíž perzekuováno. Existuje tam i přestupek nazývaný prekriminální nebezpečnost. „Pokud vypadáte nebezpečně, můžou vás odsoudit ještě předtím, než spácháte nějaký přečin. Takže je strašně jednoduché dostat někoho do vězení,“ dodala Lucia Argüellová.

Mluvilo se i o porušování lidských práv v oblastech válečných konfliktů, v Sýrii a na Ukrajině, nebo o situaci v Číně, Tibetu, Rusku či Polsku. Diskutující se zaměřili i na to, jakou roli má v obhajobě lidských práv občanská společnost a oficiální politika demokratického státu, kam patří i Česká republika. „To, kam směřuje naše dnešní zahraniční politika, je hanba. Po revoluci jsme nabrali dobrý kurz, vážili si naší země, úcta k České republice byla hmatatelná a lidé byli vděčni, že jsme něco pro ně udělali, ať už na Kubě, v Bělorusku, či v Bosně. Dnes směřujeme tam, kde jsme být nechtěli. Mediální a politická masáž nás tlačí k tomu, že se náš pohled na lidská práva začíná podobat předrevolučnímu smýšlení,“ myslí si Táňa Fischerová. Marek Hilšer dodal, že lidé jsou přirozeně dobří a jsou ochotni pomáhat, ale naši političtí reprezentanti v současnosti vyměnili lidská práva za mrzký obchod.

Celá událost byla vzpomínkou na březen 2003, kdy bylo na Kubě zatčeno 75 předních disidentů a odsouzeno k mnohaletým trestům odnětí svobody. Na svobodu se dostali předčasně v roce 2010; většina z nich odešla pod nátlakem vlády do exilu.

Jana Vondrová, foto D. Ženatá