(ČB 3/2018) V letošním jubilejním roce naší církve se očekává řada publikací věnovaných její historii. Patří k nim i monografie vydaná už koncem loňského roku. Jde o druhé vydání díla, které poprvé vyšlo v letech 1995–1996 ve formě sešitů a v nevelkém nákladu, takže zůstalo širší veřejnosti, i té církevní, prakticky neznámé. A přitom jde o unikátní publikaci výsledků mnohaleté práce kolektivu autorů, věnované jednomu z klíčových období naší církevní historie a uvádějící na pravou míru leckteré tradované starší údaje. Jednotlivé sešity byly vydávány pod patronací historické společnosti Veritas.
Poslechněte si článek:
Nyní se díky péči již značné prořídlého autorského týmu a vstřícnosti nakladatelství VERBUM podařilo realizovat vydání knižní. Zájemci tak konečně dostávají do rukou kompaktní, úhledně upravenou knihu, která po 20 letech nahrazuje poněkud nepohodlné původní vydání a která byla veřejnosti představena při vernisáži výstavy „Evangelíci na Neratovicku“ dne 3. 11. 2017.
Kniha vychází, až na drobnosti, v původním znění. Je však opatřena obsáhlou předmluvou, která čtenáře přímo vtáhne do děje, spojeného se studiem tolerančních přihlášek a s úsilím o publikování jeho výsledků. Vlastní kniha je rozčleněna do tří částí, věnovaných průběhu rané toleranční doby v českých zemích, dějinným souvislostem a různým doplňujícím pohledům. Hlavním tématem je sice období po tolerančním patentu, je ale zarámováno do širšího rámce, zahrnujícího předcházející dobu rekatolizace během třicetileté války a po ní a rovněž růst i potíže tolerančních sborů až do doby formálního zrovnoprávnění evangelických církví s církví katolickou v roce 1861. Všechny části jsou děleny na kapitoly dílem tematicky, dílem chronologicky, tak aby byl udržen dějový spád.
Autentické životní příběhy
Doba před tolerančním patentem je známa jako doba „temna“. Málokdo si ale umí představit, co to konkrétně znamenalo. Úvodní kapitoly knihy to přibližují na četných příkladech. Ukazují, jak se víra otců během té doby udržovala. Dobrou ilustrací ve druhé části knihy je analýza zpovědních seznamů, tedy každoročních hlášení katolických farářů z let 1671–1725. Ukazuje, kde a v jakém rozsahu se objevují ostrůvky vzdoru.
Neméně vzrušující je i líčení doby tolerančnímu patentu bezprostředně předcházející a pak vznik prvních tolerančních sborů. Čteme o snaze státních i vrchnostenských úřadů patent ututlat, naproti tomu o skrytých vazbách, jimiž se šířily zprávy mezi nekatolickými centry. Zveřejnění patentu si evangelíci často museli vynutit. Ale i pak překonávali různé překážky, ať již toleranční omezení, časové omezení pro podávání přihlášek, nebo vrchnostenskou zvůli. Kniha přináší i příklady přihlášek v jednotlivých obcích, včetně jejich sociologického rozboru. Vedle českých sborů je věnována pozornost i sborům německým a také specifickému vývoji v těšínském Slezsku.
Život tolerančních sborů nebyl nijak jednoduchý. Bylo potřeba postavit modlitebny, fary a školy, složit se na služné kazatele, a přitom byly zachovány platby katolickým farářům. Církevní správa vznikala za pochodu a pod patronací státu. Pro sbory té doby je charakteristické, že si musely povolávat kazatele z ciziny. Těm kniha věnuje zvláštní pozornost – jejich původu, vzdělání, teologickému zaměření a v neposlední řadě také jejich nelehkým životním podmínkám. Evangelická menšina si pěstovala vlastní kulturu, navazující na staré písmáctví.
Stručná rekapitulace vývoje po roce 1861 s výhledem k roku 1918 ukazuje rostoucí sebevědomí evangelíků, jejich roli ve společnosti i směřování ke sjednocení. Kniha je čtivá a podává na toleranční období ucelený a podložený pohled v mnoha spojitostech. Navzdory drobným nepřesnostem, vzniklým chybným čtením původních dokumentů (např. hrabě Wischnik místo Věžník) ji lze doporučit nejen všem zájemcům o historii evangelictví v našich zemích, ale i odborníkům jako cenný zdroj informací.
Jan Mašek
Eva Melmuková (ed.). Evangelíci v rané toleranční době v Čechách a na Moravě. Neratovice: VERBUM Publishing s.r.o., edice historicus, 2017.