(ČB 2/2018) Text Tóry je černý oheň a za písmeny plane oheň bílý. Tím bílým je všechno, co v textu je, ale není to popsáno. Tato rabínská moudrost zaujala učitele literatury a psychoterapeuta Pitzeleho. Narazil na ni, když připravoval přednášku „vedení komunity“ pro studenty Židovského semináře. Vybral si Mojžíšův příběh a nechal mluvit mladé. A tak vznikl „bibliolog“.

Poslechněte si článek:

Na chvíli učedníkem
Moje první setkání s tímto přístupem k Bibli vedla Dr. Susanne Wolf, farářka, studovaná klaunka a vedoucí vzdělávání ve čtyřech německých církvích. Naším příběhem bylo vyslání učedníků v evangeliu podle Marka (Mk 6,7–13) a farářka program uvedla ujištěním, že odpovídání není povinné a že žádnou výpověď nebude hodnotit jako dobrou, nebo špatnou. Pak otevřela Bibli a uvedla nás do perikopy. Vyprávěla, jak a kde přišel Ježíš k učedníkům a pak dvakrát přečetla kousek „naší“ perikopy, celou Ježíšovu promluvu k učedníkům. A navázala otázkou: „Vy jste teď jeden z učedníků. Učedníku, co se ti honí hlavou, když slyšíš tato slova?“ Učedníci se postupně hlásili o slovo, lektorka každého vyslechla a jinými slovy zopakovala jeho výpověď. Učedník potvrdil, že ho dobře pochopila, nebo ji naopak opravil. Nakonec farářka požádala postavy, aby se vrátily zpět do Bible a poděkovali jsme modlitbou za možnost Písmo číst.

Cesta tam a zase zpátky
Bibliolog navazuje na židovskou tradici midraše, tedy výkladu Písma. Objevuje to, co je v životě postav nevysloveno, co se děje na pozadí. Tak se biblické příběhy odehrají znovu – teď a tady. Posluchač biblického textu se totiž stává sám postavou, a tak se octne uprostřed vyprávění. Vedoucí musí být plně přítomen a pozorně naslouchat. Je to zklidňující, soustředěné a zároveň intenzivní ponoření do příběhu.

Moc se mi líbí pravidla bibliologu. Jsou tak … německy korektní. Celé sezení má jasnou strukturu, která pomáhá soustředit se na podstatu textu. Kdo chce mluvit, přihlásí se. Kdo nechce, mlčí. Účastníci na sebe nereagují. Vedoucí nehodnotí výroky účastníků. Co se odehraje v rámci setkání, má zůstat tam. Bibliolog je symbolicky zahájen otevřením a ukončen zavřením Bible a děkovnou modlitbou za dar Božího slova.

Zákulisí
Vedoucí se na setkání připravuje podobně jako farář na kázání. „Chodí“ s textem, přečte si komentář, připraví si úvod. Ale především: zformuluje otázky k postavám příběhu. To je hlavní část přípravy. Nastupuje citlivost a úcta k textu i k lidem. Dílem moudrost, dílem zkušenost. Bibliolog totiž není frontální výklad. Vedoucí musí umět dát prostor různým hlasům a pocitům, i těm, které ho udivují.

Jak dělat bibliolog, to se člověk během školení naučí. Ale tím to nekončí. Ten, kdo chce metodu používat, učí se stále lépe naslouchat lidem i písmenům. A to se mi právě na metodě moc líbí: nekončí po biblickém programu. Dovednosti, které rozvíjí, zůstávají stále: schopnost naslouchat, empatie a citlivost a úcta k druhému. Zdá se mi, že užívání takové metody by mělo pozitivní, ba co víc, biblický(!) vliv i na chování a atmosféru v církvi.

V létě připravuje vzdělávání pro mládež VENITE školení bibliologu pro lidi do 30 let. Pokud vás metoda zaujala, sledujte stránky venite.evangnet.cz nebo napište na venite@evangnet.cz.

Marie Jüptnerová Medková