(ČB 1/2018) Pod tímto heslem nové rubriky našeho časopisu bychom rádi zveřejnili několik článků, týkajících se významu zpěvu a hudby v naší církvi. Křesťanská církev byla od samého začátku církví zpívající a evangelíci v průběhu mnohých staletí toto specifikum nejenže hrdě pěstovali, ale také láskyplně předávali dalším generacím.
Rádi zpíváme a na zpěvu nám hodně záleží. S bohoslužebným zpěvem souvisí také doprovodné nástroje, které se objevují až v novodobé éře českého evangelictví. Nejdříve to byly varhany,
Poslechněte si článek:
které se začaly stavět po vydání protestanském patentu, později harmonia, klavíry, kytary, různé akustické a elektrofonické nástroje. Po roce 1918 vznikaly pěvecké sbory, které pěstovaly vokální vícehlas, nejdříve čtyřhlasé písně, později i jiné formy.Dnešní rozmanitá církevní hudba souvisí s tím, že máme politickou a náboženskou svobodu. Zkušenosti z minulosti náš učí, že v dobách nepokoje se hudbě nedaří. Aby hudba v církvi byla živá v době svobody a ekonomické prosperity, potřebuje nadšené zpěváky a hudebníky, profesionály, poloprofesionály i amatéry, kteří ji dělají se zájmem a láskou. Letošní jubilejní rok může tak být dobrou motivací v pokračování díla, které má u nás svou mnoholetou tradici.
Bible – základ zpívané víry
Slovo Boží, biblické příběhy, žalmy, Ježíšovy výroky, kantika a novozákonní hymny patří k hlavním námětům evangelických písní. Toto specifikum se výrazně promítne také v novém církevním zpěvníku, jehož 1. kapitola s názvem „Bohoslužba v Bibli“ bude nejobjemnější kapitolou, obsahující široké spektrum žalmových zpěvů: ženevské žalmy, žalmové písně z luterské tradice, kánony, psalmodie, antifony, refrénové zpěvy, písňové žalmy 20. století a také nemalé množství nové tvorby. Tuto kapitolu obohatí ještě žalmy k recitaci, ostatní (nežalmové) starozákonní zpěvy (např. píseň „Bloudili jsme na cestách“, viz dárkové CD z přechozího čísla našeho časopisu), novozákonní zpěvy, zpívané biblické příběhy a vyprávění, vhodné pro katechetické účely. Když komise připravovala nový zpěvník, nevzala si za cíl vytvořit tak objemnou kapitolu. Stalo se to až při třídění jednotlivých zpěvů, když jsme po vzoru současného švýcarského evangelicko-reformovaného zpěvníku (RG) usoudili, že zpěvy, které mají výrazný biblický základ, či dokonce parafrázují biblické texty, mají být obsaženy v jedné kapitole, aby z hlediska praktického užívání byly nejrychleji dohledatelné.
Nový zpěvník, rozčleněný do šesti kapitol, bude tak dokladem, že Bible je základním kmenem veškerého prozpěvování a muzicírování v církvi, které se děje ve společenství církve (2. kapitola), v průběhu církevního roku (3. kapitola), během všedního dne (4. kapitola), na cestě životem (5. kapitola) a ve světě (6. kapitola). V této logice, postavené na principu šesti tematických kruhů, již pokrývají všechny oblasti života ve víře, je jakási symbolika, která vyjadřuje dynamické šíření zvěstování Božího evangelia: „z Bible do světa“ nebo „s Biblí ke světu“. Závěrečná podkapitola s názvem „Naděje Božího království“ jasně ukazuje směr, ke kterému se věřící člověk smí upínat.
Poslední píseň v novém zpěvníku by tak měla zřejmě být známá česká lidová píseň, kterou pro nový Evangelický zpěvník speciálně vícehlasně upravil významný český skladatel Jaroslav Krček. V této písni se prosí, aby nám Pán Bůh „…nebe dal“. Tento eschatologický motiv, zpívaný na obecně známou zemitou lidovou notu, může nalézat souznění také v takových společenstvích, kde církevní příslušnost není tak důležitá. V novém zpěvníku bude patrno od první až k závěrečné písni, že Pán Bůh je adresátem zpívaných modliteb, vyznání, proseb a chval a že pro naši církev je právě Bible nejdůležitějším zdrojem síly, kreativity a naděje: „Síla má a písnička má jest Hospodin.“ (Ž 118.14)
Ladislav Moravetz