ČB 11/2017) „Křesťané se v minulosti zaobírali zejména svou osobní spásou. A co víc – běžně byla zdůrazňována spása duše. Zemi, hmotným věcem či tělu se v úvahách o spáse věnovala jen malá pozornost. „Pravým domovem“ pro mnohé bylo nebe a život na Zemi se chápal jako pouť „slzavým údolím“, doba, kterou je třeba při čekání na nebe přetrpět.

Starozákonní teologie stvoření nám ukázala, že dualistické myšlení, které odděluje duši od těla, hmotné od duchovního a přirozené či přírodní od nadpřirozeného není biblickým hlediskem.

Poslechněte si článek:

Veškeré stvoření pochází od Boha a je dobré. V Písmu existuje svátostná perspektiva. Viditelné je spjato s neviditelným, hmotné s duchovním.

Středem biblického hlediska není duše, ba dokonce ani člověk. Pro Izraelce je středem veškeré skutečnosti Bůh a Boží smlouva byla uzavřena s celým stvořením. Ve stvoření tudíž existuje provázanost, vzájemnost, jež je činí hodným spásy. Věčnou odměnou není nebe odpojené od země, nebo duše bez těla, ale proměněné stvoření, stvoření přivedené k plnosti. Celé stvoření bylo učiněno k tomu, aby bylo spaseno, aby bylo vykoupeno.“

„Ani v současné době vyspělé techniky a vědy se nezdá, že bychom sami sobě více rozuměli. Spíše naopak; naše psychika jako by nestíhala technologii, která nás stále více pohlcuje a vzdaluje nás sobě samým i přírodě, přirozenému životnímu prostředí. Po více než půlstoletí environmentalistického myšlení musíme uznat, že problémy jsou stále vážnější a zamotanější. Aniž bychom na tomto poli přehlíželi nesporné pokroky, přece jen se zdá, že jsme moc nepokročili. Žijeme ve světě totálně ovládaném ekonomikou peněz, v systému, jehož bohem je růst, zisk, peníze a moc. Zatímco se ochránci přírody někde radují z jedné zachráněné velryby či uhájeného kousíčku lesa, desítky velryb jsou na jiném místě, v tu samou chvíli zavražděny a tisíce hektarů lesů vymýceno. Učíme se radovat z malých úspěchů, ale zachrání to Zemi? Neděláme si jen iluze, marné naděje, že lidstvo přece jen jednou zmoudří? A zatím developeři a nejrůznější byznysmeni bez skrupulí a bez jakýchkoli morálních zábran neustávají ve své chladně vykalkulované snaze proměnit všechno okolo nás v peníze.“

Jen snaha o překonávání nynější praxe, která dává před péčí o Zemi přednost ekonomickým zájmům a pohodlí, může vést k záchraně života na naší planetě. Bůh člověka pověřil královskou úlohou, která spočívá nejen v péči o druhé, ale také o celý svět. Při veškeré naději, že nové stvoření je v Božích rukou, i ve vědomí toho, že se některé věci podařily, je naším úkolem zabraňovat devastaci přírody, a tak se stavět na stranu života a jeho dárce; nikoli smrti.

Z textů Brennana R. Hilla (odst. 1–3) a Matúše Kociana (odst. 4)

vybral a doplnil (odst. 5) Jan Zámečník