(ČB 2/2017) Papež František přeje mír národům, vládám i občanské společnosti. Prosí za to, aby obraz každého člověka, jak jej stvořil dokonalý Bůh (Bůh je láska, miluje bez výhrad), umožnil uznávat jeden druhého jako posvátný dar obdařený nesmírnou důstojností. Respektujme tuto nejhlubší důstojnost především v situacích konfliktů a učiňme z aktivního nenásilí svůj životní styl. Mír a láska k míru jsou založeny na pravdě, spravedlnosti, svobodě a lásce člověka k člověku. Přemýšlejme a mluvme o nenásilí jako stylu mírové politiky. Kéž láska a nenásilí určují způsob,
Poslechněte si článek:
jímž jednáme jedni s druhými ve svých vztazích meziosobních, společenských i mezinárodních. Když oběti násilí dokážou odolat pokušení pomsty, mohou být při tvorbě míru nejdůvěryhodnějšími strůjci. Od místní a každodenní úrovně až po celosvětový řád. Nenásilí se může stávat stylem charakterizujícím naše rozhodování, naše vztahy, naše jednání.
Násilí lze překonat jedině láskou
Násilí, ať se děje v jakékoli formě, vyvolává obrovská utrpení; války v různých zemích a na různých kontinentech, terorismus, zločinnost a nepředvídatelné ozbrojené útoky, zneužívání migrantů a obětí obchodu s lidmi, ničení životního prostředí. Násilí vede k rozpoutání odplaty a ke smrtícím konfliktům, z nichž má prospěch jen někdo. Násilí není pro náš rozbitý svět lékem. I Ježíš žil v násilných dobách. Navzdory tomu neúnavně kázal bezpodmínečnou Boží lásku, která přijímá a odpouští, a učil své žáky milovat nepřátele a nastavit druhou tvář. Vším, co konal, chtěl vytyčit cestu nenásilí. Násilí a nespravedlnost nelze překonat jinak než láskou navíc a dobrem navíc. A toto ‚navíc‘ pochází od Boha. Evangelní příkaz ‒ milujte své nepřátele ‒ nespočívá v tom, že se zlu vzdáváme, ale v tom, že na zlo odpovídáme dobrem a tím řetěz nespravedlnosti rozbíjíme.
Zbraní epochálních změn je pouze pravda a spravedlnost
Matka Tereza je symbolem a ikonou strůjce míru našich časů. Byla vstřícná vůči všem, přijímala a ochraňovala lidský život, život nenarozeného, opuštěného i odepsaného. Skláněla se k lidem u konce, kteří byli ponecháni podél cest, aby zemřeli, a uznávala důstojnost, jakou jim Bůh dal. Dala svému hlasu dolehnout k mocným této země, aby poznávali svou vinu na zločinech chudoby. Nenásilí úspěšně uplatňovali Mahátma Gándhí i Khan Abdul Ghaffar Khan při osvobozování Indie a Martin Luther King jr. v boji proti rasové diskriminaci; nikdy nebudou zapomenuti. Když Jan Pavel II. uvažoval o událostech roku 1989, zdůraznil, že epochální změna v životě lidí, národů a států se uskutečňuje bojem nenásilným, jehož zbraní je pouze pravda a spravedlnost. A soucit a nenásilí je vlastní mnoha církvím a jejich náboženským tradicím. Žádné náboženství není teroristické. Násilí je znesvěcením Božího jména, proto stále neúnavně opakujme: Násilí nikdy nemůže být ospravedlněno Božím jménem. Pouze mír je svatý, nikoli válka!
Cestou nenásilí je třeba jít v prvé řadě v rodině. To je místo, kde se lidé učí komunikovat a starat se o druhé a kde neshody anebo konflikty se nepřekonávají silou, ale dialogem, úctou, hledáním dobra toho druhého, milosrdenstvím a odpuštěním. Jedině z nitra rodiny může vycházet radost lásky do světa a šířit se do celé společnosti.
Blahoslavení tiší, říká Ježíš, milosrdní, tvůrci pokoje, lidé čistého srdce, ti kteří hladoví a žízní po spravedlnosti. To je program a výzva k zodpovědnému vytváření společenství. Vyžaduje však ochotu snášet konflikt, řešit jej a přetvářet. To je první krok k spravedlnosti a míru.
Při narození Božího Syna andělé chválili Boha a přáli na zemi pokoj a dobrou vůli. Snažme se modlitbou a svým jednáním být těmi, kdo ze svého srdce i ze svého konání násilí vyhostili. Tvůrcem pokoje může být každý.
Dušan Ehmig, kazatel dvakačovický
(upraveno, zkráceno)