(ČB 7+8/2014) Není možná úplně známo, že česká literatura má svého kronikáře „Velké války“ ve spisovateli, do kterého by to nejspíš řekl málokdo. A sice v Karlu Poláčkovi a jeho čtyřech románech o životě před válkou, na jejím začátku, během ní a na jejím konci.

Okresní město
První román, Okresní město, nám ukazuje trochu jiný život za C. K. monarchie, než jak jej popisovaly horlivé vlastenecké projevy roku 1918. Obraz stařičkého mocnáře mají lidé na hlavičkách dýmek, na hrnečcích, na předmětech denní potřeby, kde to žádné nařízení neukládá; s životem v monarchii jsou ztotožněni. Pokračování textu →

(ČB 7+8/2014)  

Milý pradědečku, nikdy jsme se neviděli a nikdy se ani neuvidíme, přesto ti píšu, protože vím, jak tebe i tvé kamarády na frontě potěší dopis se zprávami z domova. A což teprve, když zprávy pojednávají o budoucnosti. Neboť vás, všechny na hraně života, velice zajímá, co bude.

Máš před sebou velký čas nechápavosti. Už nyní nechápeš, proč ses ocitl se zbraní kdesi na haličsko-maloruském pomezí. Pokračování textu →

(ČB 7+8/2014) Gabriela Horáková (1974) vystudovala teologii na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v kombinaci se studiem lékařské psychologie a psychoterapie na 1. lékařské fakultě UK. Třináct let působila jako farářka v Křížlicích a rok v britské United Reformed Church. Pracuje jako kaplanka v Armádě České republiky, nyní v hodnosti nadporučíka jako kaplanka oddělení duchovní služby Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov. S manželem Martinem, farářem jednoho z brněnských sborů, mají dvě dcery a syna. Pokračování textu →

(ČB 7+8/2014) Známý ruský politolog Andranik Migraňan na začátku dubna publikoval kontroverzní text, v němž obhajuje politiku Adolfa Hitlera – je totiž podle něj třeba rozlišovat Hitlera „dobrého“ do roku 1939 a „zlého“ v období následujícím. První z nich „sjednotil Německo s Rakouskem, Sudety s Německem, Memel s Německem a fakticky tak dokončil to, co se nepodařilo Bismarckovi. A pokud by se zde Hitler zastavil, zůstal by v dějinách své země zapsán jako politik nejvyšší třídy“. Migraňanovi, jehož text na svých stránkách zveřejnil i prestižní Moskevský státní institut mezinárodních vztahů, samozřejmě nešlo o historické otázky hitlerovského Německa, ale o paralelu mezi německou situací a současným Ruskem. Pokračování textu →