(ČB 7+8/2014) Andělé v kostele… Kateřina Rakovčíková z divadla Paravánek a anděl Vendelín bavili děti od úplných mrňousků po skoroškoláky. A rodiče taky. Přišlo jich dohromady asi 60, na pohádku vydrželi koukat od začátku do konce a pak si ještě pochutnávali na palačinkách a odzvonili začátek Noci kostelů. Odpoledne a podvečer patřil jim a moc hezky se na to koukalo.

Palačinky pro Diakonii peče každý rok parta statečných, kteří se na několik hodin nechají docela pohltit výrobou těsta, smažením a mazáním. Z okna presbyterny je pak podávají na dvůr horké a voňavé, s domácími marmeládami, které darovali členové sboru, ale hlavně s úsměvem. Je to určitě dřina, ale ta se neservíruje. Kdo si koupí, neprohloupí, pomůže brněnskému středisku Diakonie a ještě se parádně nabaští. Palce nahoru byly letos nejen za nutelu, ale i za ozvučení dvora – jedlíci mohli v klidu poslouchat, co se hraje uvnitř, a přitom třeba povídat nebo jen tak sedět.

Uvítání v Blahoslavově domě má několik etap – průjezd, dvorek s palačinkami, vstup s vítací službou… a pak už kostel s programem, ale i razítky. Mnohým na nich dost záleží. Letos je u nás rozdávala omladina – od dětí přes konfirmandy a dorost až po odrostlejší mládež. Rozverně tiskli i po sobě a modrá kulatá razítka byla dobře patrna ještě v neděli při bohoslužbách…

Dusno v Brně bylo veliké celé odpoledne i večer, a tak jsme otevřeli nejen dveře, ale i okna. Muzika i slova se linuly ven, kamsi do tmy, na zahradu a ještě dál, k (taky) otevřeným oknům našich sousedů. Cosi poslat do světa bez okamžité odezvy, v dobré naději, že z toho něco jiného vyroste, to je snad také jedno z poslání Noci kostelů…

Saša Hauserová