(ČB 6/2014) Slavnostně se otevíraly novotou vonící sborové prostory, vzniklé přebudováním stodoly na farním dvorku. O tomto díle se rozpovídal farář Petr Gallus: „Co nás vedlo k tomu, že jsme přestavěli stodolu na multifunkční prostor? Bylo nám to tady malé. Kostel máme prostorný, ale na všechno další mimokostelní setkávání jsme měli jedinou místnost. Sloužila k biblickým hodinám, pro scházení staršovstva, mládeže i pro nedělní školu. Stodola na dvoře nebyla využívána, byla to taková kamenno-prkenná budova s udusanou hlínou místo podlahy.“ Z nápadu se postupně stal projekt, sbor žádal o evropské peníze, ale to z termínových důvodů nevyšlo. Pak se sázavští dozvěděli, že by se dalo požádat o finance z Hlavního daru lásky Jeronymovy jednoty. Tehdy v roce 2011 byli prý jediní, kdo připravený projekt podal, a peníze dostali. Výhodou bylo, že měli vizi i rozpočet, mohlo se začít budovat.

Dnes procházíme nádhernou prostornou místností s dřevěným stropem, červenou dlažbou a prosklenou přední částí, ze které se dá sestoupit po několika schodech na farní dvorek. Zadní stěnu tvoří původní kamenná zeď. Prostor působí jednoduše, příjemně, kamna na dřevo garantují pohodu. Zdi zdobí kresby žáků výtvarného oboru Základní umělecké školy ze Žďáru nad Sázavou. Výstava s tématem „Semena“ slavnostní otevírání stodoly obohatila. Po dřevěných schodech vystupujeme do podkroví, které se přímo nabízí jako klubovna mládeže, přespat ve spacáku by zde mohlo klidně dvacet lidí. Na rekonstrukci stodoly se podílely především místní firmy a členové sboru zde odpracovali neuvěřitelných patnáct set brigádnických hodin. „To dalo dost lidi dohromady. Máme také výhodu, že kurátor Radek Černý je autorita v oboru a hodně se angažoval,“ pochvaluje si dílo farář Gallus.

Certifikát
Druhým důvodem ke slavení bylo udělení certifikátu „Enviromentální církevní sbor“, jehož cenu zvyšuje navíc to, že farní sbor Sázava je prvním církevním sborem v České republice, který této mety dosáhl. „Certifikace spočívá ve splnění přibližně padesáti bodů ve čtrnácti oblastech, ve kterých sbor zaručí ekologicky šetrný provoz. Jedná se o širokou paletu ukazatelů a činností od bohoslužeb, akcí, práce s dětmi přes dopravu, kancelář, osvětlení, jídlo a pití, hospodaření s vodou a energiemi až po kosení louky, na sucho skládané zídky, udržování památného stromu nebo netopýry na kostelní věži,“ vysvětluje členka staršovstva Ilona Mužátková. Myšlenka ohleduplného chování k lidem i přírodě přišla před lety ze Švýcarska. Při vzniku příručky v češtině se sázavský sbor přihlásil jako pilotní, aby se některé body stanovené pro Švýcarsko a Německo přizpůsobily českým podmínkám. „Tím jsme se tak nějak zahákli a při promýšlení jednotlivých bodů jsme se zrovna pokoušeli o jejich plnění. Povinné se nám dařilo plnit, z nepovinných jsme si vybrali některé, které jsme postupně zvládali. I tak ještě máme co dělat, i když jsme celkově na certifikát již dosáhli,“ říká sestra Mužátková, která je rovněž členkou Poradního odboru pro otázky životního prostředí při synodní radě. „Nebylo to a není nic světoborného, život na vesnici environmentální certifikaci přímo nahrává, v mnoha oblastech se zde tak prostě žije,“ doplňuje farář Gallus. Staršovstvo celý projekt podpořilo, protože certifikace může v budoucnu pomoci při dalším hledání zdrojů k vylepšení života sboru, jako je Zelená úsporám nebo evropské peníze.

Na otázku, zda je více sborů, které výzvu České křesťanské environmentální sítě vyslyšely a pustily se cestou environmentální certifikace, se dozvídám, že v ČCE asi tři. Mezi nimi i Horní Krupá, známá svými ekologickými aktivitami a těsnou spoluprací se spolkem Slunečnice, který se věnuje zejména lektorské a vzdělávací práci s tematikou životního prostředí. „Není to úplně jednoduché, rozhodnout se pro certifikaci ve sboru. Musí to být vůle většiny staršovstva, musí tam být někdo, kdo se tomu bude věnovat, to znamená bude ochoten věnovat svůj čas například zapisování stavu vody či energií, vyhodnocování, důležitá je podpora ze strany faráře,“ připomíná Ilona Mužátková. „Ne že by ta certifikace v podobě cedulky na zdi byla tak důležitá, důležitější samozřejmě je, jak sbor žije. Je to však určitý závazek i na dobu, kdy se obmění staršovstvo nebo se změní farář,“ dodává.

Den Země
Třetím důvodem ke společně strávené neděli v sázavském sboru bylo připomenutí Dne Země, ke kterému členové sboru každoročně organizují rozmanité aktivity pro děti i dospělé. I letos bylo možné přijít na přednášky, dílny, hry pro děti a další víření kolem fary, jak to Petr Gallus nazval.

Koncert
Každoročně mívají sázavští v kostele také velikonoční koncert. A to byl čtvrtý důvod k setkání napříč generacemi v tuto neděli. Noční optika, kapela řekněme s free jazzovým zaměřením s dávkou improvizace, přilákala do sázavského kostela na závěr pestře stráveného dne množství posluchačů.

„Spojili jsme čtyři důvody ke slavení do jednoho balíčku a prožili nabitou neděli od ranních bohoslužeb s předáním certifikátu přes společný oběd, slavnostní otevření stodoly a rozmanité odpoledne až po večerní koncert,“ konstatuje farář Petr Gallus spokojeně na závěr.

Daniela Ženatá