Ordinace farářského dorostu – radost celé církve

paličkované (8)(ČB 1/2014) V neděli 24. listopadu 2013 se v evangelickém kostele U Salvátora konaly slavnostní bohoslužby, při nichž byli k ordinované službě v Českobratrské církvi evangelické pověřeni faráři, kteří po studiu na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy a ročním vikariátu splnili všechny podmínky pro práci kazatele. Slavnostním bohoslužbám předsedal synodní senior Joel Ruml, po ordinačním slibu přijali noví kazatelé požehnání vyjádřené a stvrzené vzkládáním rukou starších kolegů. Kázala Martina Lukešová, večeři Páně vysluhovali všichni čerstvě ordinovaní. Zazněly pozdravy mnohých, kteří se podíleli na růstu nastupující farářské generace: děkana Evangelické teologické fakulty, jednoho z mentorů, člena vikariátní komise, zástupce rodičů i zahraničních přátel. Své kolegy přišlo přivítat do služby na třicet farářů. Slavnostní okamžiky v zaplněném salvátorském kostele mohly potěšit oči všech přítomných, ne však jejich uši. Pokud slova řečníků nesměřovala přímo do mikrofonu, bylo v lavicích prostorného chrámu slyšet jen velmi chabě, co od stolu Páně zní. A to naší církvi, soustředěné na slovo, moc na cti nepřidalo. Být jen divákem je o dost méně, než být i posluchačem.

Ordinace je v životě církve důležitým momentem. Církev při ní povolává do služby následovníky pověřené přímým duchovním úřadem. Ordinovaní mohou vykonávat svátosti křtu a vysluhovat svatou večeři Páně. Podle církevního zřízení Českobratrské církve evangelické pověřuje církev ordinací muže i ženy, „aby se s využitím svých obdarování a s podporou celého společenství soustředěně věnovali službě kázání Božího slova a Kristových svátostí.“

Kam nově ordinovaní ve službě církvi míří? Jana Hofmanová se stala farářkou ve Šternberku, Martina Lukešová seniorátní farářkou Pražského seniorátu, Matěj Opočenský přijal službu ve sboru v Praze-Vršovicích, Ondřej Zikmund v Kutné Hoře a Filip Ženatý v Třebenicích. Všichni přítomní mladým farářům přáli, aby radost z jejich práce ve sborech byla větší než sevření z odpovědnosti a aby se spolehli na milost Boží.
K pětici čerstvě ordinovaných patří i jejich spolužák z vikariátu, jáhen Dušan Ehmig, který se stal kazatelem ve Dvakačovicích. Ten slavnost komentoval slovy: „Svět se tu na chvíli zastavil. Nebesa se dotkla země, Boží dům se rozzářil a srdce lidí se naplnila radostí a vděčností. Já tam byl, tak o tom svědčím.“

Daniela Ženatá