Český bratr 1/2014.

Katedra religionistiky Evangelické teologické fakulty vychází ve svém bádání a své výuce z odkazu otců zakladatelů, tedy z pojetí vědy o náboženství, jak je rozvíjeli Jan Milíč Lochman a Jan Heller a jak je dále rozpracovává Milan Balabán. Nejde o nějakou neutrální či popisnou rozpravu o náboženství jako obecně lidském sociokulturním jevu. Jde spíše o zkoumání náboženství, spirituality, mezináboženských vztahů a nových náboženských hnutí z hlediska křesťanské víry a tradice.

Religionistika na ETF UK je tedy religionistikou přiznaně teologickou. To znamená, že nad náboženstvím přemýšlí v těsné souvislosti a v intenzivním rozhovoru s biblistikou a se systematickou a také praktickou teologií. V bádání o náboženství a spiritualitě tedy principiálně zohledňuje všechna důležitá teologická témata (nauka o zjevení, o Bohu, o člověku, o hříchu, o spáse, o Kristu, o Duchu svatém, o církvi a o posledních věcech). Právě tak zohledňuje měnící se kulturní a společenskou situaci v posledních desetiletích a pozorně sleduje vývojové trendy v oblasti náboženství a spirituality u nás i ve světě.

Orientace na současnou religiozitu a nová náboženská hnutí otevírá pracovníkům katedry religionistiky pole spolupráce s katedrou praktické teologie a orientace na problematiku vztahu náboženství a lidských práv pak přirozeně ústí do spolupráce s katedrou teologické etiky. Tázání po nejhlubších základech náboženské orientace člověka vytváří souřadnice rozhovoru a spolupráce s kolegy z katedry filosofie.
Rozhodujícími tematickými okruhy bádání a výuky katedry religionistiky, které vyplývají z výše nastíněného směřování, jsou následující oblasti: živá světová náboženství, jejich dějinný vývoj a současná podoba (judaismus, islám, hinduismus, buddhismus), mezináboženské vztahy a možnosti mezináboženské spolupráce a dialogu, dále tak zvané sekty a nová náboženská hnutí, současná religiozita (trendy nové religiozity a spirituality, pastorační poradenství v této oblasti, rozhovor se sociologií náboženství a psychologií náboženství), teologie náboženství a kultury (teologická interpretace kulturních proměn a trendů v rozhovoru se systematickou a praktickou teologií).

Vedle pravidelných tematických přednášek nabízí katedra religionistiky také prakticky zaměřené prosemináře a semináře, věnované výkladovým postupům při práci s posvátnými pramennými texty a také významným postavám dějin teologie náboženství a religionistiky.

Důležitou součástí výuky jsou také hostovské přednášky a besedy s představiteli jednotlivých náboženských obcí a návštěvy kultických a bohoslužebných prostor (synagoga, mešita, ašram, meditační centra atd.), včetně zúčastněného pozorování probíhajících náboženských aktivit.

Pavel Hošek, vedoucí katedry