Český bratr 9/2103.

Milé sestry a milí bratři,

v nedávné době jste dostali výzvu k vyjádření zájmu o nový připravovaný  evangelický zpěvník. Mnozí z vás se tak poprvé o práci na budoucím zpěvníku naší církve dozvěděli. Výzva však vyvolala také řadu otázek, úvah a nejistot nad tím, jaký že zpěvník se vlastně připravuje. Komise, která se již od roku 2004 z pověření synodu této obsáhlé práci a přípravě věnuje, se proto na vás obrací se stručným představením tohoto zpěvníku, se zprávou o jeho charakteristice, záměru a předpokládaném rozsahu.

Nejdůležitější složkou práce zpěvníkové komise je péče o poklad evangelického zpěvu, svěřený nám mnoha generacemi našich předchůdců. Písně patřící do tohoto dědictví otců tvoří v budoucím zpěvníku základní součást jeho obsahu. Ze současného evangelického zpěvníku je převzato zhruba sedmdesát procent písní; každá píseň prošla zevrubnou hudební i textovou redakcí. Pokud to bylo možné, použili jsme tyto písně beze změny, v některých případech bylo však potřeba opravit zjevné chyby či nedostatky melodií, textů i zápisů písní.
Podstatnější proměnu prodělala žalmová kapitola, v níž se komise pokusila hledat vedle ženevských žalmů širší okruh zpracování žalmových předloh z různých zdrojů. V současném stadiu práce je v této kapitole obsaženo celkem 150 žalmových zhudebnění, z toho 53 ženevských žalmů, zčásti opatřených novými texty. Dále jsou zde ve větším počtu zastoupeny žalmy ve zhudebnění Heinricha Schütze, Petra Ebena, Miloše Rejchrta a také je do tohoto kontextu zařazena řada žalmových písní, které byly původně začleněny do jiných kapitol zpěvníku.
Ve srovnání s dosavadními zpěvníky je pro celý nově vznikající evangelický zpěvník charakteristická větší hudební, stylová i vyznavačská různorodost a otevřenost. K hledání větší pestrosti a rozmanitosti zpěvu církve nás vedou tři základní skutečnosti, důvody, které si uvědomujeme při obsáhlých a otevřených rozhovorech o podobě současné církve i společnosti kolem nás:

1) Církev nežije a není tvořena jen nedělní bohoslužbou; existence sborů a nejrůznějších skupin uvnitř sborových společenství je provázena širokou škálou příležitostí a způsobů setkávání. Proto také není budoucí zpěvník zamýšlen jen jako soubor písní pro nedělní shromáždění, ale chce nabídnout písně pro různé druhy společenství a aktivit uvnitř sborů i pro pastorační a evangelizační práci mimo sbor. Zamýšlíme do zpěvníku zařadit také návrhy domácích pobožností, osobních ztišení a další možnosti využití liturgických textů tam, kde není možné zpívat (např. žalmy k recitaci).

2) Církev je velmi různorodá, jednotlivé sbory či oblasti církve se liší podobou zbožnosti i způsobem vyznávání, a to od zcela tradičních projevů reformované bohoslužby až po hledání nových a nekonformních způsobů zvěstování evangelia. Také z tohoto důvodu bychom rádi v novém zpěvníku nabídli širší možnosti liturgického zpěvu od tradičních chorálů a písní po moderní a nově vznikající písně, kánony, nepísňové liturgické zpěvy, responzoriální žalmy, vícehlasy či několik lidových duchovních písní. V několika písních myslíme také na děti a mládež.

3) Při konfrontaci se zpěvníky ze zemí od nás na západ si velmi zřetelně uvědomujeme jejich šíři pohledů, odvahu a otevřenost k přijímání nejrůznějších nových podnětů, například v rámci ekumenického soužití církví. Přímou inspirací pro tvůrce nového evangelického zpěvníku se stal právě díky těmto výrazným rysům //Zpěvník evangelických reformovaných církví německy mluvící části Švýcarska//. Zaujal nás také svým dokonalým zpracováním a hluboce promyšlenou vnitřní strukturou. Osnovu tohoto švýcarského zpěvníku jsme (s laskavým svolením autorů) převzali s drobnými úpravami i pro náš nový zpěvník. Švýcarští bratři nám navíc poskytují velmi účinnou praktickou pomoc při přípravách sazby, grafického zpracování a tiskových předloh a v mnoha dalších konkrétních problémech.

Naším cílem je práci na novém zpěvníku naší církve dokončit tak, aby mohl vyjít k významnému výročí naší církve v roce 2018. Předpokládáme, že bude obsahovat kolem 700 písní, zpěvů, modliteb a dalších textových oddílů. Do té doby je potřeba zodpovědět řadu konkrétních otázek týkajících se způsobu vydání zpěvníku, předpokládaného nákladu a nalezení finančních zdrojů pro tisk. Proto se na vás obracíme s prosbou o informace, které nám pomohou tyto otázky postupně řešit. Odhad počtu výtisků a předpokládaných finančních nákladů, který byl ústředím církve připojen k závěru zprávy pro synod, je jen velmi předběžný a není zatím podložen odezvou církve na dotazy předložené komisí.

Miloslav Esterle