Český bratr 5/2013.

Dokument Marka Kopeckého o boji s leukémií, doplněný svědectvím jeho sestry Ester, která mu věnovala kostní dřeň, a básněmi jeho ženy Simony. Navzdory hořkému konci je knížka oslavou lidské statečnosti a naděje.

Ukázka z knížky:
Ahoj přátelé a kamarádi,
tak jsem tu tentokrát se štědrovečerním zpravodajem z hemačky.Přiznám se, že jistým sentimentálním a melancholickým myšlenkám se člověk takhle sám na nemocničním pokoji neubrání.Vždycky se snažím pátrat po smyslu věcí. A tak si kladu otázku, jakej má tahle nemoc smysl. Jakej má smysl to, že je člověk z ničeho nic připravenej o všechno, co má rád, o svobodu rozhodování a pohybu, o lidskou důstojnost? Jakej má smysl bejt v nejistotě, jestli a jak dlouho přežije?Zatím jsem tu odpověď nenašel, ale uvědomil jsem si dvě věci:1) říkával jsem, že už jsem v životě dosáhl všeho, čeho jsem dosáhnout chtěl, že mám víc, než potřebuju a že už jsem s tím tady hotovej.2) jen mé ženě jsem říkal, že se nehodím pro tenhle svět, že mu nerozumím, že bych se nejradši zašil někam na samotu a tam si studoval, poustevničil a byl blíž tomu na nahoře a že jsem vlastně připravenej odejít.
Nejsem tady s ničím hotovej a vůbec nejsem připravenej odejít. Věřím, že se to povede, že budu mít ještě šanci tady nějakej rok zůstat a taky vidím, že mi to mění pohled na svět. A taky si člověk uvědomuje, že ty sračky, ve kterejch se potácí, jsou pořád ještě v pohodě ve srovnání s tím, v čem musej žít a přežívat někteří jiní. Taky věřím, že tohle životní období nečistí jen můj vztah k okolnímu světu a k Bohu, ale čistí vztahy i mezi námi. A nakonec jsem přesvedčenej o tom, že to může něco přinést i vám. Buďme upřímní – žijeme v takovém dostatku a pohodě, že často zapomínáme na to, že za rohem číhá zubatá, možná ani ne na nás, ale třeba na někoho z našich blízkých, nebo na někoho na druhým konci světa. A teď je ta potvora najednou blíž i vám a třeba vás vytrhla z tý pohody.
No tentokrát to moc k zasmání nejni, ale chci abyste věděli, že mi kolikrát do smíchu nejni, že riziko je veliký a nejistota ještě větší, že mě ničí vědomí toho, ze ani tu léčbu každej nepřežije, a i když to zvládnu, klidně se to může vrátit a začnem zase od nuly a navíc už nutná transplantace, která nejni bez rizika (v pondělí odcházeli z transplantační jednotky uplakaný matka se synem, protože ten, za kým přišli, už tam nebyl). A tak se ptám, jakej tohle má kurva smysl a důvod? Zatím na nic nepřicházím. Marek

Kopecký, Marek; Kopecká, Ester; Kopecká, Simona: Co mi je? Leukémie! Středokluky: Zdeněk Susa 2013. 180 s. ISBN: 978-80-86057-82-8www.susa.cz