(ČB 11/2021) „Když [představitelé židů] viděli odvahu Petrovu i Janovu a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli; poznávali, že jsou to ti, kteří bývali s Ježíšem.“ (Sk 4,13)

No – a o to jde. Aby na nás bylo vidět, že s tím Ježíšem máme co společného. U Petra a Jana se to projevilo odvahou mluvit o své víře, jakkoliv jsou to takoví nýmandi, kteří ještě před pár týdny prali sítě u Galilejského jezera. A přece vědí, co mají říkat, a také to říkají.

Kudy do toho? Jak je v tom napodobit? No – trik je pořád v tom „poznávali, že jsou to ti, kteří bývali s Ježíšem“. Ta síla není z nás, a jestliže se to budeme snažit tlačit ze svých sil, bude to křeč.

Předpoklad je osobní vztah. Co to znamená v praxi, asi nejsnáze nazřeme, když si představíme jakýkoliv mezilidský vztah. Dosaďte si místo „Ježíše“ někoho sobě nad jiné blízkého – dle svého naturelu rodiče, kamaráda, přítelkyni, partnera… S jistými výhradami se tam vejde i pes, morče…

Jak se ten vztah pozná? Inu, na prvním místě podle touhy být spolu. Touhy prožívat věci společně. Touhy být si nablízku. Aspoň v myšlenkách, esemeskách… Hned v druhém sledu snahou tomu druhému porozumět. Pochopit, co by rád, co by mu udělalo radost. Do třetice z toho vyplývá ochota k oběti pro druhého. Rádi investujete svůj čas, energii… Nelitujete hodinové cesty autobusem, abyste mohli strávit pár minut čas spolu. Drahný čas dumáte, co jí dát pod stromeček, a pak hodiny hledáte na internetu, abyste našli ten správný odstín laku na nehty. A teď si tam dosaďte Ježíše a přemýšlejte, jestli to sedne. Chci s ním být? Je modlitba a čtení z Bible spíš fajn, nebo spíš otravná povinnost? Zajímá mne Ježíšův názor? Pouštím ho do svého života? Nebo si některé oblasti svého života nechávám jen pro sebe? Když už ten názor poznávám – zařídím se podle něj? Co bych měl udělat, aby byl Ježíš rád? Co je vlastně v mém životě jinak, protože jsem křesťan?

O tomhle se pak dá mluvit. O tom, jak Ježíš mění lidské životy. Jak změnil ten můj, a proč si myslím, že to je změna k lepšímu. Když to opravdu bude změna k lepšímu, ono už to nenechá chladnými ani lidi kolem nás.

Jaroslav Pechar