Představujeme: Poradní odbor pro lidi s postižením

Synodní rada disponuje mnoha poradními odbory, které se zabývají různou, úzce specializovanou agendou. Protože poradních odborů je velké množství a není jednoduché se v nich zorientovat, připravili jsme cyklus, v jehož rámci se na jednotlivé poradní odbory zaměříme. Oslovili jsme zástupce konkrétního poradního odboru a položili mu následující otázky:
1. Představte prosím krátce váš poradní odbor.
2. Čím se aktuálně zabýváte?
3. Co vás těší, co se vám daří a co vám naopak dělá největší starosti?
4. Jaké impulzy byste chtěli církvi předat do budoucna?

Tentokrát jsme oslovili Daniela Hellera, předsedu poradního odboru pro práci s lidmi s postižením.

1. Poradní odbor pro lidi s postižením vlastně jen trochu pomáhá oddělení výchovy ústřední církevní kanceláře. Společně s dalšími dobrovolníky, psychology a faráři připravujeme pro lidi s postižením tábory a pro rodiny s dětmi s postižením také rodinné rekreace. Ty pořádá naše církev už od doby těsně před sametovou revolucí. Je to výtečná věc, otevřená lidem mimo církev. Vzniká tu velmi intenzivní společenství, které tyto letní akce přesahuje. Navázalo na ně občanské sdružení pro asistenční službu (nyní zapsaný spolek) Mirabilis a také jedno ze společenství v rámci ekumenického hnutí Víra a světlo, které sdružuje rodiny s dětmi s postižením a jejich přátele. Máme spoustu dalších nápadů, co by se dalo dělat, ale nedaří se nám je dotáhnout.
V poradním odboru je psycholožka, jsou tam zástupci rodičů dětí s handicapy, asistenti i faráři.

Daniel Heller

2. Domlouvali jsme se na podobě instruktáže pro dobrovolníky (asistenty) k dětem a lidem s handicapy. Chystáme putovní výstavu o tom, jak jezdíme do tábora J. A. Komenského v Bělči a co tam společně prožíváme.

3. Máme radost z toho, že tak jako každý rok se pro službu v Bělči najde dostatek dobrovolníků. Asi jako u přípravy jiných letních setkání se obáváme toho, že nám je zhatí covid nebo že kvůli nákaze nebude moci přijet někdo, kdo se moc těšil. Máme radost ze spolupráce se sestrami Radkou Hojkovou a Stáňou Houskovou a bratrem Filipem Halamou z ÚCK. A chtěli bychom moc poděkovat Evě Markové a Marušce Stolařové, po kterých práci převzali.


Členové POPLP: Marta Binková, Miriam Farková, Daniel Heller (předseda), Irena Kovaříková, Kateřina Soudná, Ondřej Titěra (SR)


4. Toužíme po tom, aby naše sbory byly otevřeny lidem, kteří jsou v něčem jiní a mohou svou jinakostí druhé obdarovat. Chceme, aby se mezi námi handicapovaní lidé cítili rovnoprávně a rovnocenně, aby místo bolestného soucitu zažili společnou radost a to, že s nimi druzí počítají. Přejeme si, abychom na bohoslužbách i v různých společenstvích snesli, že se někdo chová trochu odlišně, že je např. hlučnější nebo příliš upřímný. Kéž bychom si v církvi nehráli na dokonalé, ale uměli si přiznat své slabosti a vzájemně se přijímali v lásce a měli ze sebe navzájem radost.

připravila ARo