Český bratr 5/2012.

Představme si, že se našemu sborovému společenství podařilo otevřít svému okolí. Naši blízcí z řad nečlenů církve se nás již nebojí. Naše evangelická komunita na ně nepůsobí jako nepřístupné ghetto. Naopak – průběžně vysíláme do svého okolí zřetelné signály typu: „Jsme tady, jsme fajn lidi a naše společenství je nastálo otevřeno všem zvědavcům a hledačům!“ Naplnili jsme tak první krok z navrženého misijního konceptu, který se autor těchto Misijních inspirací pokusil nabídnout laskavému čtenáři (Český bratr 5/2011).

V tomto bodě se dostáváme před další otázku: co z bohatství křesťanské víry nabídnout jako vhodný misijní obsah? Pokud se lidé z okolí našeho sboru nechají pozvat na naše přednášky, besedy, kulturní akce nebo jiné aktivity, co by mělo být jejich tématem? Co z obsahů naší víry má potenciál zaujmout lidi dříve lhostejné nebo podezřívavé? Dovolím si nabídnout vějíř nápadů, který si však v žádném případě nečiní nárok na úplnost.

Vztahy, vztahy, vztahy…

V našem libeňském sboru tvoří nyní zřejmě nejvýraznější skupinu rodiny třicátníků s více dětmi. S okolní veřejností máme otevřené vztahy především díky dětskému hřišti, které provozujeme. Pro cílovou skupinu mladší střední generace se pak jako misijní nabízejí především témata související s jejími typickými starostmi. Nabídnout tak můžeme například setkání o udržení a prohlubování manželského života, o lásce a kázni ve výchově dětí. Problematika vztahů je vůbec oblastí, kde má křesťanská víra vždycky co nabídnout. Kdo jiný by měl umět říci živé a osvobozující slovo o vině, hříchu, odpuštění a spáse než někdo z nás křesťanů?

Tělo a duše ve zdraví i v nemoci

Tématem, které zajímá lidi všech časů a míst, je zdraví a nemoc. Název knihy našeho autora Zdeňka Susy popisuje celou tuto širokou oblast ve výstižné zkratce: Tělo a duše ve zdraví a v nemoci. Pozvání na zajímavě pojmenovanou přednášku či besedu s křesťanským odborníkem na téma křesťanského vztahu k alternativní medicíně, k celostní medicíně, o křesťanské antropologii, o umění stárnout nebo o problémech umírání a smrti proto jistě nezůstane bez odezvy ani ze strany nečlenů sboru.

Bible, historie, kultura

Především vzdělanější lidi můžeme zaujmout přiblížením některých historických nebo kulturních aspektů existence křesťanské církve. Odkazy na hudební díla, výtvarná díla, biblické reálie a příběhy, odkazy na výrazné osobnosti církevních dějin (především z nám nejbližší české a evropské protestantské oblasti) se prostřednictvím inspirujícího řečníka mohou stát mostem k porozumění obsahům křesťanské víry. Tyto intelektuálněji laděné výpravy mohou ovšem mířit rovněž do žhavé současnosti, ke vztahu vědy a víry, ke křesťanským postojům v oblasti současné politiky a ekonomie…

Religionistická scéna a křesťané na ní

Křesťané také mohou nabídnout svůj pohled na současnou českou obecnou religionistickou scénu: proč neuznáváme horoskopy? Proč jsme zdrženliví k novopohanským hnutím? Co nás jako protestanty spojuje s jinými křesťanskými proudy a co nás od nich dělí? Z jakých důvodů se lidé i dnes stávají křesťany, ačkoli alternativní religionistická nabídka je tak nesmírně bohatá? Proč se nebojíme ohlašovaného konce světa v roce 2012? Jaká je vůbec křesťanské učení o budoucích a posledních věcech člověka i lidstva?

Organizační pětiskok

Výše naznačená témata by samozřejmě měla být průběžně otevírána i v běžných nedělních kázáních. Přesto však stojí za to pořádat i setkání jiného formátu, například přednášky, besedy, koncerty. Pak před námi stojí jako úkol následující „pětiskok“:

1. Popsat cílovou skupinu, kterou máme největší šanci zasáhnout
2. Stanovit téma a formu, které by pro ni mohlo být zajímavé
3. Najít a zajistit inspirujícího účinkujícího
4. Kvalitním způsobem zvládnout propagaci v mimosborovém prostředí
5. Akci vést tak, aby byla dobře organizačně zvládnuta a aby proběhla v příjemné atmosféře

Odměnou za všechno úsilí by nám pak mělo být vědomí, že jsme někomu z  hostů možná pomohli lépe porozumět tomu, co znamená být křesťanem. A snad se časem ukáže, že mu to umožnilo významný pokrok na jeho vlastní duchovní cestě.

Roman Mazur