Český bratr 5/2012.

Dne 25. března se v Brně-Husovicích uskutečnily bohoslužby mládeže. Nikoliv však bohoslužby pro mládež, jak by se možná mohlo na první pohled zdát, ale bohoslužby, které vytvořili mladí lidé, kteří jsou členy husovického sboru nebo ho navštěvují.

S prvotní myšlenkou přišel farář Štěpán Hájek a jako možnost ji nabídl mládežníkům mladším i odrostlejším. Nesetkal se s odmítnutím, a tak se tedy začalo pracovat na tom, aby se tyto bohoslužby uskutečnily.

Rámec bohoslužeb byl domluven na schůzkách zainteresovaných, ale co zazní od stolu Páně, záleželo pouze na tom, co má kdo na srdci. První čtení, modlitbu, písně, tři úvahy namísto kázání, přímluvnou modlitbu, to vše měli na starosti právě mládežníci, každý podle toho, na co se cítil.

Musím říci, že jsem měl místy pocit, jako by někteří na tuto chvíli vyloženě čekali. Čekali, až budou moci sdělit okolí a lidem ve sboru: podívejte, teď vám řeknu, jak to vnímám já! Nebyla to rebelie, nebyla to revoluce vůči zaběhnutým pořádkům církve. Byl to jen pohled mladého člověka, kterému v hlavě létají myšlenky trochu jinak. Jiným způsobem, ovlivněné jinými věcmi. Myšlenky vyřčené netrpělivě i uváženě. Zároveň však s pokorou, úctou a vděkem za možnost projevit se. Posluchačů byl plný sál, stejně jako na téměř všech bohoslužbách v Husovicích. Mladí, staří, děti, známí i neznámí, všichni naslouchali a naslouchat chtěli. Měli z toho radost stejně jako ti, kteří před ně se „svými“ bohoslužbami předstoupili.

Dlužno také dodat, že za stolem Páně se vystřídal takřka stejný počet lidí, jako měla doprovodná kapela. Troje housle, klavír, resp. varhany, violoncello a kytara. Tyto nástroje doprovázely písně ze Svítákua z Evangelického zpěvníku. Co se smyčcových a klávesových nástrojů týká, byl to jeden výborný muzikant vedle druhého. Nemohlo tedy překvapit, že výsledek byl dokonalý. A přesto mě překvapilo, když jsem ráno vcházel do modlitebny a tam právě zkoušela ona kapela doprovod k jedné z písní z Evangelického zpěvníku. Říkal jsem si, že tak krásně ladící a znějící hudbu je snad i škoda rušit zpěvem. Ale rušili jsme. Všichni a dobře. Dobrá věc se podařila!

Jan Ženatý