Hans Küng: Ježíš. Ten, který otevírá cestu ke křesťanství

Hans Küng Ježíš(ČB 10/2014) Hans Küng (1927) je švýcarský římskokatolický teolog, vystudovavší v Římě, působící po většinu profesionálního života na německých univerzitách, od roku 1979 však bez oficiálního církevního pověření k vyučování teologie. Disertaci psal o protestantu Karlu Barthovi.Byl poradce II. vatikánského koncilu.

Jen rok po té, co Joseph Ratzinger (Benedikt XVI.) vydal druhý díl svého Ježíše (2011), uvedl jeho letitý oponent na pódiu velkého berlínského sálu toho svého. (Oba jsou profesoři, ani jeden z nich však v oboru biblistiky.) Pokračování textu

Český bratr 9/2014. Moderní doba – Tajný bol

Úvodník

titCB_9_2014Romantismus v nás

Kdo z nás není aspoň v koutku duše romantik! Někdy v pubertě se v mysli usídlí sladký bol a romantické představy a nenaplněné touhy musí ven. Kolik básní vzniklo a vzniká v tomto období! Většina z nich nikdy nespatří světlo světa a jsou později vyhozeny při úklidu šuplíků. Ale byly napsány! I básník Jiří Palán v tomto čísle v rozhovoru přiznává, že první báseň s romantickým názvem Trosečník napsal v patnácti. Praktický život nás později většinou zavede jinam, ale občas se rádi vracíme ke knihám či filmům s romantickou zápletkou.

Celé devatenácté století, jímž se v letošním cyklu zabýváme, je romantismem poznamenáno. Ve výtvarném umění, v hudbě i literatuře. V hlavním článku rubriky Téma rozebírá Martin C. Putna společensko-historický kontext této doby. Podle něj nelze pochopit, v jakém místě duchovní pouti dějinami se nacházíme a co je tudíž třeba činit, dokud nepochopíme, jak jsme na toto místo historicky dospěli. A pokud se ptáme, co má činit křesťan dnes, musíme se ptát, jak došlo k tomu, že na počátku moderní doby tradiční křesťanství přestalo být samozřejmým základem identity evropského člověka.

Jan Zámečník a Pavel Šidák si všímají ve svém příspěvku kontextu literárního a teologického, včetně literárního zobrazení životní skepse a okouzlení smrtí. Potěšily nás živé odpovědi na Otázku na tělo. Je vidět, že Erbenova Kytice a její hororové scény jsou stále v povědomí. Asi i proto, že je součástí školních osnov a dočkala se i divadelního a filmového zpracování.

Dvěma články v rubrice Moje církev a pozvánkou s programem na zadní straně zveme na celocírkevní slavnost do Prahy na 12. října, kdy budeme připomínat 600 let od prvního vysluhování chleba i kalicha. Přijeďte!

Všem čtenářům přeji vlídný podzim a inspirativní čtení,
Daniela Ženatá

Obsah čísla

ŘEČ MÍST, KDE SE SCHÁZÍME

Pamětní desky – O. Macek

TÉMA

Katolická (a protestantská) umělecká romantika – M. C. Putna
Kanutí slz v němém vesmíru. Romantismus a smrt Boha – P. Šidák a J. Zámečník
Rozhovor s Jiřím Palánem: Báseň se rodí z klidu a prostoru – D. Ženatá
Otázka na tělo: Která z Erbenových básní je vám nejbližší a proč?

CÍRKEV ŽIJE

Svobodni v Kristu – Setkání křesťanů ve Vratislavi – D. Ženatá
Zelůvek včera a dnes – J. Stejskal
Hrajeme si s klubíčky – cvičíme si ručičky – O. Pikousová
Na návštěvě v knihovně Evangelické teologické fakulty UK – P. Moskala

MOJE CÍRKEV

Pozvání na komentované procházky reformační Prahou – J. Grollová
Moravskoslezský seniorát – J. Tomášek
Unikátní kostely v Pečkách a Herlíkovicích – kubismus a secese – J. Kirschner

DIAKONIE

Když je lidem spolu dobře. O kořenech diakonické práce v Letovicích – P. Hanych

HUDBA

Nová píseň – Dobrořeč duše má Hospodinu – L. Moravetz
Chvalčovské miniatury 2. Kdo zpívá, dvakrát se modlí – D. Valchařová
Povolání M. Matuškové do kantorské služby ve sboru – M. Kadlecová

SLOVO

Pro děti: Biblický zvěřinec – Kůň – L. Ridzoňová

RECENZE

Vladimir Vertlib: Šimonovo mlčení – L. Ridzoňová

Katolická (a protestantská) umělecká romantika

Květy pro Ježíše(ČB 9/2014) Nikdy nelze pochopit, „kde jsme“, „v jakém místě duchovní pouti dějinami se nacházíme a co je tudíž třeba činit“, dokud nepochopíme, jak jsme na toto místo historicky dospěli. A pokud se ptáme, „co má činit křesťan v této době“ – ať ji nazýváme stále ještě moderní, nebo již postmoderní, nebo post-postmoderní nebo jakkoliv – musíme se ptát, jak došlo k tomu, že na počátku moderní doby tradiční křesťanství přestalo být samozřejmým základem identity evropského člověka. Pokračování textu